Králík podle Olinky

Přiznám se, že jsem dost dlouho králičímu masu vyhýbala. Nicméně jsem našla odvahu se k této v mládí zavrhované surovině vrátit a přijít jí na chuť. Zkusíte to také?

---

Trocha kecánkování na úvod:

Byť obojí moji prarodiče nebydlí přímo na vesnici, jsou to velcí hospodáři:-) Jeden děda je zasloužilý vinař, jehož znalosti z oboru jsou ohromující, navíc podpořeny léty praxe, druhý děda kutil všeuměl, bez kterého by naše rodina byla zcela ztracená. Obě babičky pak výborně vaří i pečou, každá má své speciality, na které nás utáhnou jak na vařené nudli.

Za mých dětských let bylo běžné, že se u nás chovali králíci i slepice, ovoce a zelenina (snad kromě pomerančů a banánů) byla též domácí. Dnes už tento trend pomíjí, jedni z prarodičů se však chovu králíků stále nevzdali.

Protože jsem z mládí měla králičí maso dost znechucené - hlavně proto, že jsme ho jedli skoro pořád (jak v mé oblíbené scéně ze Slunce, seno, jahody - "Furt králíka! Každej den máme králíka!"), babička významně nadzvedla obočí, když jsem jí řekla, že ho mají doma plný mražák a křečkují si ho pro sebe a ani se nepodělí (my jsme taková veselá rodina). Hned jsem ho vyfasovala a potom přemýšlela, co s ním. Nakonec skončil na hořčici - moc jsme se pochutnali a navíc jsem zjistila, že si králík dobře rozumí i s bílým vínem (samozřejmě jedině dědečkovým!).

Dnes jsem se však rozhodla ho malinko jinak, vzala jsem, co bylo doma - kromě slaniny, tu jsem koupila speciálně. Proto jsem svůj recept nazvala poněkud familiárně Králík podle Olinky (nic originálnějšího mě opravdu nenapadá:-).

Tedy k samotnému receptu - co budeme potřebovat:

• naporcovaného králíka
• pár plátků anglické slaniny, nakrájené na kousky
• lžíci sádla
• 2 cibule, nakrájené na měsíčky
• 3 velké stroužky česneku, nakrájené na tenké plátky
• hrstička sušených hub, předem namočených - nebo na poslední chvíli zalitých horkou vodou
• deci až dvě bílého vína
• sušený rozmarýn
• sůl

Ve skleněném pekáči jsem na sporáku osmahla slaninu na sádle a přidala opéct kusy králíka, osušené papírovou utěrkou a dobře osolené.

Přidala jsem česnek a cibuli, nechala trochu zasmahnout, podlila vínem, přidala houby i s namáčecí vodou a nakonec zasypala trochou babičkou sušeného rozmarýnu.

Pekáč jsem přiklopila, frkla do trouby a nechala pomalu péct.

Asi po hodině jsem sundala skleněné víko pekáče a nechala péct bez něj - šťáva se vyredukovala a maso na povrchu hezky zhnědlo.

Mezitím jsem si připravila přílohu a tou byla rýže. Protože uvařit rýži, aby vypadala k světu, není zas tak snadné, jak by se mohlo zdát, trochu to rozepíšu.

Bezvadná dušená rýže

Základní poměr je díl rýže : díl a půl vody. Hrnek rýže (kupuju tu nejlevnější, úplně obyčejnou) jsem nasypala do hrnce, zalila pořádně vodou, promíchala prsty a pak slila škrobem zcela zbělanou, neprůhlednou vodu. Propláchnutí opakuji nejméně 5x, dokud voda není jen úplně malinko zabarvená.

Slitou rýži v hrnci jsem zalila hrnkem a půl vody, zasypala velkou špetkou soli, přiklopila pokličkou a postavila na hořák. Vařím přibližně čtvrt hodiny, ke konci ochutnávám, ale poklici moc neodklápím, aby se mi zbytečně neunikala pára. Dnes už jsem měla vodu vyvařenou, ale zrnka rýže byla uvnitř ještě trochu tvrdá - vypnula jsem hořák a rýži nechala pod poklicí v klidu dojít.

Pak už nezbylo jen podávat a protože je podle mě králík spojen s babičkami a českou tradicí, vypůjčila jsem si od našeho pana domácího starožitné nádobí - obrovský příbor a festovní, těžký porcelánový talíř. Co myslíte, povedlo se?

Moje exhibování v kuchyni samozřejmě vždy zaujme i našeho kocourka Zikmundka, který mě musí celou dobu pozorně kontrolovat.

Jak na Nový rok...

První měsíc roku 2011 se už blíží ke konci a já doteď opět neměla čas, abych něco sepsala na blog. Mou zaneprázdněnost určitě ale zcela pochopí každý, kdo někdy studoval vysokou školu:-) 

První letošní zápisek musí být něco famózního. Něco, díky čemu se každý začne chovat jak Pavlovův pes. Něco, nad čím jihnou i nejtvrdší chlapíci. Tušíte správně, jedná se o řádnou flákotu!

---

Když jsem na Slevomatu zmerčila slevu na úplně pravé uruguayské hovězí a našla jsem si dobrou záminku, proč si k sobotnímu obědu udělat pořádný steak (no narozeniny mám jen jednou za rok, ne?), bylo rozhodnuto. Z řeznictví jsme odcházeli s 600 g roštěné, rozřezané na 4 pláty.

(Všechny příznivce čtvrtkilových porcí prosím o pochopení. Za prvé si ze zdravotních důvodů nemůžu dovolit takové množství masa sníst během jednoho dne, za druhé by na to kapacitně nestačil můj žaludek.) 

Jako příloha nemohlo být nic jiného, než brambory. Oloupat, nakrájet na čtvrtky, několikrát propláchnout vodou, aby se odplavil škrob. Potom jeden kousek po druhém pečlivě osušit kuchyňkou utěrkou, na plechu hezky promíchat s troškou olivového oleje, upéct dozlatova.

Příprava masa samotného je lehká jak facka - pokud znáte správné fígle. My se rozhodli pro pepřový stejk - což s mými dvěma narozeninovými dárky šlo opravdu snadno. První dárek - lékárnická třecí miska - dopomohla k nadrcení koření podle našich představ.

Druhý dárek - kontaktní gril - po rozžhavení na maximum maso v okamžiku zatáhl, takže z něj nevytekla šťáva. Pokud gril nemáte, stejně vám poslouží rozpálená těžká teflonová pánev. S dobou to nepřehánějte, minutka na každou stranu je ažaž (při použití grilu pouze jedna minuta celkem - to je panečku úspora času! :-). Poté jsme maso přesunuli na talířek do rozpálené trouby a připravili omáčku.

Ve smetaně jsme rozmíchali zbytek pepře, trošku ji osolili, nechali provařit. Přilili jsme šťávu, kterou při pobytu v troubě maso pustilo, a po odstavení z plotny v omáčce ještě rozpustili kousek másla. Jak poznamenal můj drahý: "No dietní to zrovna nebude, ale dobré určitě!"

Pak už stačí jen vše naložit na NAHŘÁTÉ talíře. Jinak masíčko vystydne, ještě než dožvýkáte první sousto. A to by byla věčná škoda!

Kuřecí stejk sušeným rajčetem nadívaný a s troubovýma bramborama podávaný

Nový rok s začínám s receptem na mě mírně exkluzivním (= pracným :-)), ale přesto stále docela bezproblémově proveditelným. Nepotřebujete žádné extra zvláštní suroviny (sušená rajčata už dnes mají v každém supermarketu a jsou upotřebitelné i do všelijakých jiných jídel) ani vybavení. Výsledek je famózní, odlehčenější sváteční obídek.

Připravte si:

• 2 kuřecí prsa
• 2 plátky šunky
• 4 sušená rajčata
• dobré koření - u mě mlýnky s čtyřbarevným pepřem a česneku s bylinkami
• olivový olej
• párátka nebo nit na uzavření kapsy

Na brambůrky:

• na osobu nejméně 2 velké brambory podle stupně "nenažranosti" (útlocitní nechť prominou ostřejší výraz, který se mi v době vánočních svátků a po nich dere na jazyk několikrát denně v souvislosti s mou osobou i jinými, raději nejmenovanými:-)))
• olivový olej
• podle chuti sůl nebo koření - u mě velmi decentně mlýnek česnek a bylinky

Na domácí tatarku:

• balení poličanky (100g majonézy)
• kelímek kysané smetany - 150g
• malinká cibulka, na drobno pokrájená
• nakládaná okurka, též na drobno pokrájená
• plná čajová lžička dijonské nebo jiné pikantnější hořčice

Začneme s bramborami. Ty si nakrájíme na "něco jako hranolky" - já překrojila bramborku podélně a pak jsem krájela silnější plátky. Přendáme do kastrólu, potopíme pod vodu, osolíme, přivedeme k varu a pak vaříme 5 minut. Pozor na to, aby se brambory neuvařily - měly by jen trošku změknout.

Ještě horké brambory vyklopíme na plech, pokapeme olivovým olejem, popř. okořeníme, malinko a hlavně opatrně promícháme a dáme do trouby vyhřáté na 200°C. Pečeme dozlatova a v průběhu párkrát porohodíme.

Podobně připravoval hranolky kdysi Jamie Oliver, za blahých časů, kdy jeho pořad dávali i v naší televizi... přidával tehdá ještě česnek :-)

Mezitím, co se nám brambůrky pečou, si nachystáme masíčko. Prve ho zbavíme veškerých tučných zbytků, umyjeme a upravíme na jednolitý kus (já musela odřezat tři menší kousky, viz níže). Potom velmi opatrně vykrojíme do masa kapsu (ta moje byla děravá, ale naštěstí to nevadilo), kterou naplníme plátkem šunky a do ní vložíme rajčata. Kapsu buď spíchneme párátkem, nebo svážeme nití. Velmi zlehka okořeníme.

Opékáme na pánvi na rozehřátém olivovém oleji. Já pro jistotu dusila pod pokličkou, aby bylo maso skutečně důkladně propečené, a pak velmi zprudka dosmažila.

Celé dílo korunujeme poctivou domácí tatarkou, kterou připravíme důkladným promícháním všech uvedených surovin. Můžeme podávat s jednoduchým zeleninovým salátem se zálivkou z trochy olivového oleje a umeocta.

Přeju vám dobrou chuť po celý rok 2009! ;-)

Mátové masíčko s pečenýma bramborama

Když mi babička nadšeně vyprávěla, co všechno za zelenisko jí na zahrádce roste, řekla jsem si, že se toho musí trošku zneužít. Libeček je můj oblíbenec - do polévky ho hážu po hrstech, tak proč ho nehodit i na maso a brambory. O mátě už jsem taky ledasco slyšela, a nedalo mi tedy, abych neozkoušela, jak si bude rozumět s vepřovou kýtou.

Rozuměli si moc dobře i s našimi chuťovými pohárky :-)

Marináda na maso:

• šťáva z 1 citronu
• černý mletý pepř
• celý pepř a pár kuliček nového koření rozdrtit paličkou na maso
• mleté chili
• špetka provensálského koření
• sůl
• čertsvý libeček a máta - nasekat
• olivový olej

Vše smícháme dohromady a ve směsi důkladně obalíme plátky masa. Necháme do druhého dne odpočívat v lednici, poté opékamé už bez dalšího oleje na rozpálené teflonové pánvi.

Jako přílohu jsem uvařilo-upekla nové brambory. I se slupkou je důkladně omyjeme a rozkrájíme na čtvrtky. Asi deset miut si je předvaříme, aby mírně změkly.

V míse rozmícháme olivový olej s kořením na americké brambory (toho jen tak decentně) a nasekaným libečkem (ano, zase ten libeček) a ve směsi důkladně obalíme scezené brambory. Rozrpostřeme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme při 200°C doměkka. Ná závěr můžeme ještě dodat barvu zapečením pod grilem :-)

Podáváme s masíčkem a nějakou tou zeleninkou. Hlávkovému salátu se daří jak na zahrádkách, tak v obchodech :-) Dobrou chuť!

Houbové biftečky

Znáte tu písničku od Buty?
"Maso, to je ten nejdokonalejší pocit..."
Ano, je. Zvláště, pokud se jedná o pořádný libový kus masa s pikantní všeobjímající omáčkou...

• pořádný kus libového vepřového masa - kotleta, plec
• hořčice
• olej
• šťáva z půlky citrónu
• směs oblíbeného koření a sůl
• hrst sušených hub
• dvě lžíce hladké mouky
• horká voda

Pozor, vzhledem k nutnosti naležení masa začněte připravovat aspoň večer dopředu! Maso si nakrájejte na přiměřeně tlusté biftečky a přes igelitový pytlík rozklepejte. Přebytečný tuk raději odkrojte - nebo aspoň bifteček nakrojte, aby se nezkrabatil. Nejlépe do plastové nádoby s víkem si připravte marinádu (podle množství masa) - olej, hořčici, citronovou šťávu a sůl smíchejte na kašičku. Přidejte oblíbené koření - nebojte se experimentovat a smíchat více druhů dohromady! Klasika je černý a bílý pepř. Není špatné koupit barevný pepř v celých kuličkách a ty pak je trošku rozklepat, aby zůstaly větší kousky. Výborné jsou směsi na steaky, grilovací koření... V létě se dají použít bylinky ze zahrádky, zkuste i sušené italské nebo provensálské bylinky. Zalovte v ledničce pro sójovou, rybí nebo chilli omáčku. Fantazii se meze nekladou, ale je lépe držet se hesla všeho s mírou. Takto připravená marináda na maso se dá využít i pro letní grilování. Plátky masa v ní důkladně obalíme, zakryjeme víkem a uložíme do ledničky.

Moje babička si takhle připravuje bifteky i dva týdny předem. Finta je v tom, že plátky masa na sebe upěchujeme do jedné roviny a zalijeme olejem tak, aby nad ním byla aspoň centimetrová vrstva. Tím zabráníme přístupu vzduchu a maso se nezkazí, nehledě na to, že vstřebá všechy vůně a chuti a úplně se rozplývá na jazyku.

Na pánvi si rozpálíme olej a plátky masa opékáme na středním plameni. Kdyby se na dně náhodou objevily přípečky, nebojme se trochu podlít vodou. Když jsou biftečky propečené, odložíme je a snažíme se udržet v teple. Výpek na pánvi doplníme zbytkem marinády, zaprášíme moukou a přilijeme horkou vodu. Vše rozmícháme na hnědou omáčku. Pak přidáme do horké vody předem namočené sušené houby a ještě chvíli povaříme.
Biftečky na talíři poléváme omáčkou. Podáváme s libovolnou úpravou brambor - třeba domácíma hranolkama.

Kotletka ospalého odpoledne

Při návratu z vídeňské výstavy Arcimbolda mě kupodivu jeho ovocné, hroznové, cuketkové, rybí a ptačí hlavy neinspirovaly k pečené zelenině (k jaké taky? počkáme si do léta na domácí :-)), ale naopak se mi začalo rýsovat něco jako masové ragú (které jsem mmch nikdy nedělala :-). A pak jsem si řekla - vem to čert, buďto budou mít v našem otřesném maloměstském řeznictví solidní flákanec, nebo si dám těstovinový salát!

Bať bať, zaujal mě kousek krásné libovoučké kotletky... Ještě jsem k ní koupila sladkou smetanu v kelímku a hurá na věc!
Pro jednu osobu budeme potřebovat:

• jednu pěknou vepřovou kotletku
• necelou deci smetany (12% tuku)
• malou cibulku
• sůl
• sladkou mletou papriku
• čertvě mletý pepř olej
• čerstvý lístek libečku
• větší bramboru
• trošku pažitky pro barvu na ozdobu

Bramboru si oloupeme a nakrájíme na větší kostky. Dáme vařit do osolené vody (však to všichni znáte).
Na pánvičce necháme rozpálit olej, mezitím naklepeme kotletku, osolíme ji, opaprikujeme a opepřujeme. Necháme prudce osmažit z jedné strany, potom otočíme a po chvíli ztlumíme plotýnku (nebo plamínek :-)). K masíčku přihodíme na kolečka nakrájenou cibulku a necháme opéct. Až se nám bude zdát tak akorát, podlijeme smetanou a přidáme lístky libečku. Můžeme ještě dosolit a dopepřit. Masíčko už jsem neotáčela - tak mu z vrchní strany zůstal opečený charakter, kdežto zespodu bylo spíš podušené.
Uvařené brambůrky vyklopíme na talíř a zalijeme je cibulkovo-smetanovám sosem a posypeme pažitkou; vedle pak frkneme masíčko. A pak už jen slastně papáme... Hlavně nesmíte přemýšlet nad obsahem kalorií a tuku, koneckonců zvláště v TOMTO počasí (jaro, kde jsi zaspalo???) je třeba řádně doplňovat energii.