Mrkvové buchty

Inspiraci jsem vzala tady, ale jak už to u mně bývá, skončilo to malinko jinak. Nicméně výsledek je excelentní.

• 180 g moučkového cukru
  
• 1 vanilkový cukr
  
• 1,5 prášku do pečiva
• 150 g polohrubé mouky
  
• 150 g celozrnné grahamové mouky
  

promícháme v míse (lze použít i 300 g polohrubé mouky). Přidáme mokré suroviny

• 2 vejce
  
• 250 ml mléka
  
• 150 ml tuku (napůl rozpuštěné máslo a rostlinný olej)
• 1 najemno nastrouhanou mrkev
• 2 střední oloupaná najemno nastrouhaná jablíčka
• šťávu z půlky citronu.

Rychle smícháme a přidáme strouhané vlašské ořechy, ale jen tolik, aby těsto zůstalo dostatečně řídké (chce to "oko", odhadem tak pět lžic). Vlijeme do vymazaného a vysypaného plechu a při 150 °C pečeme, dokud povrch buchty mírně nezhnědne a nevytvoří se praskliny. Pro jistotu klasicky ozkoušíme špejlí. Taky je dobré párkrát plech v troubě otočit (i při zapnutém horovzduchu moje trouba peče u dvířek podstatně více).

Po vychladnutí potřeme polevou připravenou na vodní lázni z čokolády na vaření (fajnšmekři investují do extra hořké), trochy holandského kakaa a másla. Ještě teplou polevu sypeme plátky mandlí (nebo nahrubo sekanými vlašskými ořechy, kokosovou moučkou...).

Čína... a tentokrát S MASEM!

A s celerem a Jidášovým uchem, které ačkoli oslizle působí, nádherně křupe... Další přísady jsou myslím velmi snadno rozpoznatelné.

Postup přípravy stejný jako u vegoš číny, jen prve osmahneme to naložené masko, že ;-)

Pivnice U devatero řemesel

Když si chcete v Mikulově zajít na dobré pivo v příjemném civilizovaném prostředí a zdlábnout k tomu něco dobrého, mám ideální tip. V podstatě už do jiné nálevny ani nechodím :-) strategická poloha naproti gymplu, kousek pod náměstím, těsně nad odjezdištěm autobusů a cirka deset minut pěšky od nádraží. V léte bezvadná zahrádka do dvora, v zimě uzavřená veranda se sálajícími litinovými kamny. Vnitřní prostor hospůdky je totiž poměrně skromný. Ale zase když budete mít štěstí, narazíte na nádhernou šedou mazlivou dogu, která si vedle vás ráda sedne na lavici:-)

Žízeň se zahání dvoubarevnou specialitou zvanou Duo - skládá se z plzně a černého kozla tak šikovně načepovaného, že vytvoří 2 vrstvy. Půllitr za tuším 27 Kč (no přes třicet to určitě není:-)).

A abych se vrátila k dlabanci, na stole leží menu vedle sídlící pizzerie, která kromě pizzy a několika málo těstovin nabízí taky saláty a tousty. Toto propojení podniků je naprosto ideální. A věřtě, že pizza k pivečku je ideální kombinace :-)

Minule jsem si s kamarádkou dala napůl pizzu se slaninou, nivou a česnekem (115 Kč). Těsto je vynikající - krásně křupavé a přitom ne suché, slanina tak akorát vypečená a česnek příjemně zaštiplá na jazyku. Další oblíbenou volbou bývá vegetariana (kukuřice, rajčata, olivy...) nebo stará dobrá americana se šunkou a kukuřicí. Trošku větší kalorickou nálož pak představuje pizza se čtyřmi druhy sýra, která je sice tak trochu po česku s hermelínem a nivou, nicméně chuťově dokonalá! Všechny pizzy navíc připravují i v menší velikosti.

Přidávám i internetový odkaz, bohužel na nich není k dispozici i jídelní lístek.

(Omlouvám se za nekvalitní mobilové foto:-))

Zapečené brambory

Čím větší je venku zima, tím větší chuť mám do vaření a zvláště pak do zapínání trouby. I náš pejsek se u ní rád nahřívá :-) Následující recept je jak jinak velmi jednoduchý, postačí na něj pár základních surovin a budete mít problém si neustále nepřidávat další porce!

• brambory
• kysaná smetana
• anglická slanina
• pórek
• sůl, pepř, provensálské bylinky
• kapka oleje
• plátky tvrdého sýra

Oloupané brambory nakrájíme na plátky a uvaříme tak, aby nebyly ještě zcela měkké. Pro majitele tlakových hrnců je zajisté jednodušší uvařit brambory celé, poté teprve oloupat a nakrájet.

Zapékací mísu nebo hluboký plech vymažeme decentně olejem, naskládáme první vrstvu brambor, méně decentně zasypeme jemně nakrájeným pórkem, mírně osolíme a opepříme, naskládáme druhou vrstvu brambor, zasypeme nakrájenou anglickou slaninou, pomatláme kysanou smetanou, osolíme a okořeníme provensálským kořením. Na poslední vrstvu brambor naskládáme plátky sýra a pečeme ve středně vyhřáté troubě asi půl hodiny nebo dokud nám sýr nezačne podezřele hnědnout :-). Plátkový sýr nahoře je vynikající - vytvoří úžasně křupavou krustu!

Kuřecí stejk sušeným rajčetem nadívaný a s troubovýma bramborama podávaný

Nový rok s začínám s receptem na mě mírně exkluzivním (= pracným :-)), ale přesto stále docela bezproblémově proveditelným. Nepotřebujete žádné extra zvláštní suroviny (sušená rajčata už dnes mají v každém supermarketu a jsou upotřebitelné i do všelijakých jiných jídel) ani vybavení. Výsledek je famózní, odlehčenější sváteční obídek.

Připravte si:

• 2 kuřecí prsa
• 2 plátky šunky
• 4 sušená rajčata
• dobré koření - u mě mlýnky s čtyřbarevným pepřem a česneku s bylinkami
• olivový olej
• párátka nebo nit na uzavření kapsy

Na brambůrky:

• na osobu nejméně 2 velké brambory podle stupně "nenažranosti" (útlocitní nechť prominou ostřejší výraz, který se mi v době vánočních svátků a po nich dere na jazyk několikrát denně v souvislosti s mou osobou i jinými, raději nejmenovanými:-)))
• olivový olej
• podle chuti sůl nebo koření - u mě velmi decentně mlýnek česnek a bylinky

Na domácí tatarku:

• balení poličanky (100g majonézy)
• kelímek kysané smetany - 150g
• malinká cibulka, na drobno pokrájená
• nakládaná okurka, též na drobno pokrájená
• plná čajová lžička dijonské nebo jiné pikantnější hořčice

Začneme s bramborami. Ty si nakrájíme na "něco jako hranolky" - já překrojila bramborku podélně a pak jsem krájela silnější plátky. Přendáme do kastrólu, potopíme pod vodu, osolíme, přivedeme k varu a pak vaříme 5 minut. Pozor na to, aby se brambory neuvařily - měly by jen trošku změknout.

Ještě horké brambory vyklopíme na plech, pokapeme olivovým olejem, popř. okořeníme, malinko a hlavně opatrně promícháme a dáme do trouby vyhřáté na 200°C. Pečeme dozlatova a v průběhu párkrát porohodíme.

Podobně připravoval hranolky kdysi Jamie Oliver, za blahých časů, kdy jeho pořad dávali i v naší televizi... přidával tehdá ještě česnek :-)

Mezitím, co se nám brambůrky pečou, si nachystáme masíčko. Prve ho zbavíme veškerých tučných zbytků, umyjeme a upravíme na jednolitý kus (já musela odřezat tři menší kousky, viz níže). Potom velmi opatrně vykrojíme do masa kapsu (ta moje byla děravá, ale naštěstí to nevadilo), kterou naplníme plátkem šunky a do ní vložíme rajčata. Kapsu buď spíchneme párátkem, nebo svážeme nití. Velmi zlehka okořeníme.

Opékáme na pánvi na rozehřátém olivovém oleji. Já pro jistotu dusila pod pokličkou, aby bylo maso skutečně důkladně propečené, a pak velmi zprudka dosmažila.

Celé dílo korunujeme poctivou domácí tatarkou, kterou připravíme důkladným promícháním všech uvedených surovin. Můžeme podávat s jednoduchým zeleninovým salátem se zálivkou z trochy olivového oleje a umeocta.

Přeju vám dobrou chuť po celý rok 2009! ;-)

Brasserie Avion

Vyhlášený prvorepublikový hotel bohužel nyní působí zvenčí poněkud omšele. Název zůstal. Avion. Architekt Bohuslav Fuchs.

Nachází se v Brně na ulici Česká.

Dole se nachází italská restaurace - Brasserie, kde jsme se dneska s kamarádkou, utahané z plavání, rozhodly navečeřet.

Prostředí je relativně příjemné, když pominete nešvar českých restaurací - ne právě nejtišeji puštěné rádio a místní specialitku - fotografie Karla Gotta, missek a bůhvíjakých ještě zrůd (ehm) na stěnách.

Číšník, postarší pán, mi připadal poněkud zmaten. K pití jsem si poručila malý Granát (přesně takhle byl uveden v jídelníčku) a on se zeptal, jestli "to je to černé". Ve finále to bylo docela jedno, protože mi ho stejně vůbec nedonesl.

K jídlu jsme chtěly sýrovou pizzu napůl. Prý účtují při rozpůlené pizze za každou půlku devadesát korun - no budiž, vyšlo to zhruba stejně tak jako tak.

Couvert (15 Kč, ke všem hlavním jídlům automaticky účtovaný) se skládal z pár plátků docela dobré bagetky a ochuceného česnekového másla. Za to máslo bych ruku do ohně nedala - cítila jsem v něm mírnou pachuť margarínu, přebitou kořením.

Pizza vypadala docela dobře, nevadí mi širší okraj vypečeného těsta, ale sýr (respektive sýry) byly jakési vodnaté, kromě pár míst s jiným, aromatičtějším druhem (nešlo lépe rozpoznat) ne příliš dobré chuti. Zato použitý protlak byl opravdu rajčatový, z kousky, ten musím pochválit.

Jinak jsme se shodly, že (kór za ty peníze) mohla být pizza mnohem lepší a že u nás v Mikulově dělají určitě mnohem lepší (o tom taky někdy povykládám).

Takže jsem zase nadlouho z restaurací vyléčená a z Brasserie v Avionu obzvlášť...

Vkládám i odkaz na stránky, ale nemají je zrovna moc aktualizované...

Čína tak trochu úplně bez masa

Proč si dělat čínu bez masa? Protože i bez něj je to dobré. A hlavně je to šupovka!

• rýže (dlouhozrnná, celozrnná, basmati... aneb proti gustu:-)
• kousíček másla
• nadrobno nasekaná cibule
• sůl
  
• mrkev
• bílá ředkev
• červená paprika
  
• celer - a to vše nakrájené na menší kousky
• sójová omáčka
• mletý zázvor
• olej
  

Začneme tím, že řádně propláchlou rýži zasmažíme na másle s cibulkou. Zalejeme vodou a to v poměru díl rýže na díl a půl vody. Osolíme a pod pokličkou vaříme doměkka.

Mezitím na oleji osmahneme nakrájenou zeleninu (pozor, papriku přidáváme až zcela nakonec). Zbožňuju jen mírně zkřehlou zeleninu, takže to s tou tepelnou úpravou zrovna nepřeháním :-) Papriku nechávám vyloženě jen prohřát. Zastříkneme sójovou omáčkou a okořeníme. Promícháme s horkou rýží a baštíme...

Pozn. 1: Kromě trochy soli na vaření rýže už žádnou nepřidávám. Sójovka je slaná ažaž.

Pozn. 2: Vřele doporučuju bílou ředkev: Zatímco syrová je pro mě nepříjemně hořká, i po delším tepelném opracování zůstane nádherně křehká a křupavá (v tomto stavu přežila i půlhodinový var v zeleninové polévce!).

Pozn. 3: Kdyby to nějaký zavilý masožrout nerozdýchal, tak masíčko připravíme tak, že nakrájíme kuřecí prsíčka, naložíme do sójové omáčky smíchané s mletým zázvorem, mletým kmínem, trochou solamylu a nasekaným česnekem. Přes noc to necháme odpočívat v ledničce, aby se nám masko natáhlo vůní a chutí koření. Postup přípravy je pak shodný, akorát prve osmahneme maso, pak teprve přidáme zeleninku...