Moje premiéra. Tolik jsem o tom slyšela. Kolik diskuzí na internetu jsem četla. Ten věčný spor - náhražky nebo originál? Dokonce si ani nepamatuji, kdy jsem "to skutečné" jedla. Nejspíš nikdy. V kavárnách taky bývají všelijak "šizené". Mamka ho dělá z ricotty. Taky moc dobré. A já?
Snad jsem trošku úchylná, ale v supermarketech nikdy nezapomenu nakouknout do "zlevněného koutku" s potravinami těsně před koncem záruční doby. Je to ideální způsob, jak si za levný peníz pochutnat na něčem ekluzivním, co si za studentský rozpočet normálně dovolit nemůžete:-) tentokrát měli v rakouském Sparu mascarpone, originál Itálie, za nádherné 2 ojra za 500g. To je skoro zadarmo:-))
Ta chuť byla úžasná! Úžasná hutnost čerstvě nadojené smetany... Chuť venkova... Snad bych byla schopná to sníst jen tak.
Příprava tiramisu je tak jednoduchá, až mě to samotnou zaskočilo. Prosím, aby případní taliánofilové brali ohled na můj recept a nerozčilovali se nad neitalskými surovinami.
Celý kelímek mascarpone jsem smíchala s jednou kysanou smetanou (15 % tuku, 180 g) a s odhadem 2 lžícemi rumu (tedy tuzemáku). Moučkového cukru jsem dala taky podle chuti - obecně nemusím přeslazené dezerty a navíc jsem počítala s cukrem na piškotech. Pěkně prošleháme.
Na dno vhodné nádoby, nejlépe hranaté mísy (já měla po ruce jen pekáč z varného skla...) naskládáme na dno cukrářké piškoty tak, aby ho pěkně zaplnily. Pěkně pomažeme krémem, snažila jsem se ho napasovat i do spár mezi piškoty. Vrstvička by měla být vyšší, aby se do ní dala zatlačit další vrstva piškotů (u které jsem skončila, poněvadž krému ubývalo:-)).
Druhé piškotky též pomažeme krémem až do jeho úplného vyčerpání :-)) Posypka hořkým kakaem je nezbytná!
Pak už jen zbývá počkat nejméně do druhého dne, aby se piškotky nasákly (povedlo se) a vytvořili kompaktní hmotu (nepovedlo se). A pak - mňam mňam mňam!
