Diskuze na Bistru Florentyna mě přivedla na myšlenku, že něco takového by nebylo špatné zkusit zrealizovat. A vzhledem k tomu, že mě čekala návštěva dvou rozežraných chlapů (můj drahý M. a můj taktéž drahý bratr J.), kteří jsou ještě k tomu, co se jídla týče, docela vybíraví, ale zároveň jsou nadšeni z každé špatnosti :-), nebyl důvod, proč akci ála USA nespáchat zrovna o tom krásném víkendu, kdy probíhala za mrazivých větrů vanoucích snad až ze Sibiře Brněnská muzejní noc.
Začala jsem tím, že jsem v pátek upekla housky. Recept jsem převzala odtud, čímž děkuji Blongie007 za perfektně použitelný návod s těžce jedlým výsledkem. Ještě jsem si ho ale malinko upravila, takže výčet použitých surovin byl následující:
- 1/4 l vlažného mléka
- lžička cukru
- lžička soli (a příště bych dala o něco víc)
- asi tři lžíce slunečnicového oleje
- 2 vejce
- 250 g hladké mouky
- 250 g pšeničné celozrnné mouky (moje oblíbená z Předměřic)
- 3/4 balíčku kvasnic - tedy něco přes 30 g
Z mléka, cukru, droždí a trošky mouky jsem udělala kvásek, který vyběhl jedna radost. Přidala jsem vše ostatní a nechala v klídku kynout. Není na škodu v půlce kynutí ještě jednou propracovat. Poté jsem vytvarovala 8 kulatých bulek (a to byl jediný kámen úrazu - příště je musím důkladně uhňácnout, takhle byly vysoké o malém průměru a pro hamburgery to není úplně ideální). Na plechu jsem je potřela mlékem a posypala sezamem. Pekly se v na 200°C vyhřáté troubě, na jejímž dně stál malý pekáček s vodou. Díky tomu zůstaly krásně vláčné a měkké.
Druhý den jsme se vydali do řeznictví na Antonínské, kde mi vždy čerstvě namelou vybraný kus masa. Nebyla jsem si jistá druhem, tak jsem vzala
- 1/2 kg hovězího předního
- 1/4 kg hovězího zadního.
Příště půjdu klidně jen do čistého předního, které je sice tučnější, ale jak jsem zjistila, výslednému efektu to jen prospěje. Maso jsme nechali semlít pouze jednou (i když některé zdroje hovoří o dvojím či dokonce trojím mletí), doma smíchali dohromady.
Maso se prý nemá moc uplácávat, má zůstat nadýchané. No. Asi jsme leví, protože když jsme se toho u první várky drželi, miláčci se nám povážlivě rozpadali. Shrnu-li tedy své zkušenosti do několika bodů:
- vytvarujeme hamburger o něco širší, než je houska, a nebojíme se ho splácnout, aby držel pohromadě
- hamburger děláme spíš nižší, protože při opékání se smrskne a co ztratí na průměru, vyleze do výšky
- pečeme na rozpálené teflonové litinové pánvi z jedné strany hezky dohněda
- otočíme, po chvilce zatočíme mlýnkem s pepřem, trochu osolíme a zakryjeme plátkem sýra
- nemačkáme maso obracečkou, protože tím zničíme všechnu šťávu vevnitř.
Takto připravené maso je vynikající, vevnitř narůžovělé a po zakousnutí z něj teče spousta šťávy. A nádherně to voní...
A kam s ním? Rozkrojené housky jsme opekli řeznou stranou na topinkovači a vrstvili dobrůtky: francouzská hořčice, plátky domácích zavařovaných okurkek, opečená slanina, opečené cibulové kroužky, plátky rajčat, MASO s roztaveným plátkem sýra (ementál i gouda chutnaly báječně), listy ledového salátu, tatarka a horní část bulky potřená kečupem.
A pak jsme se zvráceně cpali, oči lezly z důlků, prsty umaštěné, nos popatlaný od tatarky a pusa od kečupu a bylo nám moc krásně a začali jsem rozumět poetice amerického stravování.
