Ani zdravého nesmí být moc...

Je sice pěkné, že i v zimě máme v obchodech hromadu čerstvé zeleniny, nicméně nad její kvalitou by si člověk leckdy aj pobrečel. Skvělé v tomto období jsou čínské zelí a mrkev! Proč si z nich neudělat masíčkem mázlý salátek k večeři...

• na menší nudličky nakrájené čínské zelí (asi tři hrsti)
• nahrubo nastrouhaná mrkev
• půlka rajčete na kousky (nemusí být)
• cibule
• slanina nebo uzená krkovička (šla by i šunka, ale to tak krááásně nevoní)
  
• dvě lžíce olivového oleje
• lžíce umeocta
• střik citronové šťávy
• čerstvě mletý pepř
• špetka soli

Začněme tím, že si nakrájíme cibuli i uzené na kostičky a pozvolna osmažíme na pánvi na olivovém oleji. Vylepšila jsem to ještě tím, že jsem použila ostrý a kořeněný olej z nakládaného sýra, ale pokud máte doma jakýkoli ochucený olej (česnekový, chili...), určitě to s ním zkuste, salátek hned dostane novou dimenzi. Mezitím si do mísy připravíme zelí a strouhanou mrkev, popřípadě i kousek rajčete (papriky)... Na to frknem zezlátlou cibulku se slaninou, která salát krásně provoní, navíc není tak agresivní jako syrová. A nakonec zastříkneme umeoctem a citronem. Podle chuti dokořeníme pepřem, se solí opatrně - umeocet je dost slaný sám o sobě! Olej už není třeba přidávat - postačí ten ze smažení cibulky a uzeniny.
Papáme s pěkným kouskem pečiva nebo opečeným toustovým chlebem.

Brusinkové taštičky

Není pravda, že to začalo snídáním třešňové kapsy ze supermarketu. I když to byl ten konečný signál. Skutečný začátek ale zapříčinily brusinky.
Koupila jsem je k masovým kuličkám podle Šárky. Žel, jak jsem zjistila, málo bobulek a moc "marmelády" neodpovídalo mé ideální představě o pikantním doplňku. Za padesát kaček jsem teda čekala víc. Sladké sice byly dost, ale mazat si je na chleba mi přišlo poněkud barbarské.
A pak - heuréka! Zapeču je do lístkového těsta!

• zavařované brusinky
• jedno větší jablíčko
• borůvky (z mrazáku)
• vajíčko
• cukr krystal
• balíček listového těsta
• hladká mouka pod těsto

Listové těsto vyválíme do tenka a nožem nebo rádýlkem nařežeme na díly. Pokoušela jsem se o čtverce, které jsem chtěla přehnout do trojúhelníku, ale mnohem snadněji jdou obdélníčky. Na jednu půlku dáme na kousky nakrájené jablko (i se slupkou, pokud nní moc škaredá ;-), asi lžičku borůvek a lžičku zavařeniny - podle veikosti. Přidávala jsem i menší lžičku cukru. Okraje těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem, přeložíme a ještě přitlačíme vidličkou (i přes tato důkladná opatření mi semtam zevnitř něco vyteklo...no co už). Skládáme na plech vyložený pečícím papírem. Vršek taštičky ještě potřeme vajcem a posypeme krystalem, pak pečeme dozlatova na 200°C.
Mňam mňam mňam...

Maso pečené na zelí a víně

Musím přiznat, že tento recept není můj původní. Toto jídlo jsem před několika lety ochutnala u mé kamarádky a zamilovala jsem si ho. Vzpomínky na v ústech se rozpadající masíčko a jemně kyseloučké zelí, ve kterém vykukují slaďounké švestky, se dnes proměnily ve svébytnou improvizaci na toto téma. Příště budu zas o něco moudřejší - šťávu z kysaného zelí bez milosti vyliju. Ani kyselého nesmí být moc :-)

Co se masné složky týče, měla jsem představu o nějakém uzeném nebo klobásce, krkovičce nebo jiném pěkném kusu vepřového masíčka za přijatelnou cenu. K samotnému rozhodování došlo až v kšeftu. Rozhodně ale vždy použijte aspoň dva druhy masa, z toho jedno chuťově výraznější (právě zmíněná klobáska nebo uzené).

• asi půl kila libovější krkovičky
• jedna tokajská klobása
• kilo kysaného zelí
• hrst až dvě sušených švestek
• asi tři až pět deci bílého vína (Müller Thurgau ročník 2007 od dědečka)
• špetka soli
• mletý pepř
• mletý kmín

Postup je velmi jednoduchý. Maso i klobásku nakrájíme na větší kusy a v pekáčku přiměřené velikosti promícháme se zelím (ano, scezeným:-), kořením a švestičkami. Malinko uhňácáme a podlijeme vínem, kterým rozhodně nešetříme - směs by měla vykukovat jen těsně nad hladinu. Frkneme do horké trouby - já pekla asi půl hodiny na 250 °C a pak zhruba hoďku a půl na dvě stovky, ale záleží na parametrech pekáčku a kousků masa. Preferuji a doporučuji postup průběžné kontroly (nejlépe s bryndáčkem, protože masíčko a zelí se za chvilku tak krásně rozvoní, že by to člověk pojedl pomalu aj syrové). Jo a taky se hodí směs tak dvakrát v průběhu pečení promíchat, aby se nám z masíčka nahoře nestalo hnědě připečené cosi :-)

Doporučuji konzumovat s čerstvým pečivem, já jsem ozkoušela Vinařův chléb od Šárky, ale šumavan je taky dobrá volba ;-)

Foto zatím není, pokusím se dodat...

Co tu vlastně pohledávám?

Srdečně zdravím všechny příchozí...
Obávám se, že uveřejněním tohoto článku se ze mě stává FOODBLOGGER. Přiznávám se, že ještě před půl rokem by mi tento termín nic neříkal...zato JÍDLO (a zvláště pak dobré) je mi blízké již od narození :-)
Už jako malá jsem mamce i babičkám pomáhala při vaření a pečení (taky jste měli svůj malinký váleček na perníčky? :-)) a jako hodná holčička jsem i moc pěkně papala... A zůstalo mi to dodnes. Díky mému úžasnému Jiřínkovi, který zatím statečně přežvýkal vše, co jsem kdy zplichtila, a díky inspiraci v Šárce, Florentyně , panu Cuketkovi a dalších je tu nyní tento blog.

A jak to s ním bude dál, to se teprv uvidí ;-)

Olu