Pouze poslední tvrzení je pravdivé. Ba naopak - jím ostošest, vařím - no, ne tolik, co jím:-)) Ale na blog mi nějak čas nezbývá. A protože se zkouškové blíží tak rychle, až se mi svírá... řekněme srdce, v nejbližší době to asi nebude o moc lepší.
Nicméně, abych aspoň vypíchla pár dobrůtek, které jsem s nadšením sbodla nejen já, ale i mé početné a hladové příbuzentsvo.
Nejdřív hovězí na pivě dušené. Inspirace u Cuketky. Pšeničné nebylo, nahradilo ho též výborné 24° černé náchodské. Podáváno s vařenýma brambůrkama rodinným stěhovacím pomocníkům. (Já: "Tady máte žufánek, ať si naberete tu omáčku." K. (nesměle): "No a můžeme aj to maso...?")
Uzené pečené v křenové zálivce; houbová omáčka s hrnečkovými knedlíky - vše podle Šárčiny kuchařky. Můj milý (ač byl nucen s přípravou vypomáhat) pochrochtával, že bych mu tak dobře měla vařit častěji.
Premiéra taženého štrůdlu podle mojí babičky. No - dalo se, ačkoliv s ním neumím tak zdatně točit (jestli jste někdy viděli mistra pizzaře, jak točí na rukou pizzu - tak moje šikovná babička točí těsto na štrůdl). Až to vymakám (na druhý pokus, hehe), poskytnu obrázkový návod. Zatím pouze foto mého neumělého prvovýtvoru:
A ke zbytku boloňské omáčky jsem poprvé "riskla" polentu. Ono s těma těstovinama je to taky na pytel, když se jí furt dokola (a co si budeme povídat, i když klasické studentské jídlo špagety se sýrem a kečupem povyšuju kupovaným pestem a parmazánem, je to stále jen znc - znouzecnost). Vzhledem k "úžasné fotogeničnosti" též s obrazovou dokumentací:
To zelenisko nahoře je pěkně prosím dobromysl z babiččiné zahrádky. To, co není vidět, je parmiggiano regiano:-)
Jo a taky jsem poprvé dělala qiuche, vzhledem k nehorázným cenám másla (né jakožemásla vyrobeného čerta ďábla v EU) s těstem ze sádla, což, pokud se na výsledku projevilo, tak jen pozitivně. Kromě menšího intermezza, způsobeného postrachem mého nového bytu - kocourkem Zikmundkem, který kromě toho, že s oblibou v nestřežených okamžicích vytahuje šunku z nákupní tašky a žere uzené z talíře, rád též shazuje formu s koláčem z kuchyňského stolu na zem... se zadařilo.
PS: recept na pečeného kocoura příště:-))
