úterý 28. září 2010

Bramborový salát

brsalát1

Dnes jsem jakoby mimoděk při rychlonákupu pečiva na zítra přihodila do košíku i jednu majonézu Poličanku, aniž bych s ní měla konkrétní záměr. Ten se vystříbřil až po návratu domů, kdy jsem ve špajzu přerovnávala své předválečné zásoby, včetně babiččiných domácích raných brambor. A tak jsem si vzpomněla, že mám moc ráda bramborový salát a že jsem ho hooooodně dlouho nedělala a že mi stojí za to, abych si ho na zítřejší školní den nachystala.
  • 4 brambory
  • 2 mrkve
  • 1 petržel
  • (kousek celeru, který mi v lednici chyběl, ale jinak bych ho samozřejmě též použila)
  • nakládané okurky
  • kousek pórku (nebo mladé a v nejhorším i staré cibule:-)
  • ostrá francouzská hořčice
  • malá konzerva hrášku
  • malá konzerva kukuřice
  • 3 menší vajíčka (slepičky jsou ještě mladé a větší nenesou)
  • majonéza
  • vinný ocet
  • pepř
  • sůl
Nejdřív jsem frkla brambory i se slupkou do hrnce a vařila hezky doměkka (přibližně půl hodiny). Mezitím jsem si očištěnou kořenovou zeleninu nakrájela na menší kostičky a v jiném hrnci zalila vodou jen natolik, aby byly jen mírně utopené. Posolila jsem a vařila asi deset minut, aby zelenina byla na skus. Vajíčka jsem uvařila natvrdo (kdesi jsem se dočetla, že aby se lépe loupaly, je dobré je po uvaření naťuknout a nechat stát ve studené vodě, která pronikne pod skořápku... no, docela to funguje).

Do velké mísy jsem nakrájela na velmi drobná půlkolečka pórek, na malé kostičky okurky a přihodila jsem i pár koleček mrkve zavařené spolu s nimi. Přišla k tomu celá konzerva hrášku a půlka té kukuřičné. Troška soli a pepře.

Zchladlé brambory jsem oloupala, nakrájela na kostičky a přihodila do mísy. Pak jsem vzala ještě horkou kořenovou zeleninu i s vodou, ve které se vařila (nesmí jí být samozřejmě příliš) a zalila tím brambory. Po chvilce míchání se vývarem hezky nasákly. Přišla chvíle dolít ještě trochu láku ze zavařených okurek. Brambory nezklamaly a dychtivě vypily i tuto kyselou tekutinu. Pak tedy přišel čas vmíchat majonézu. Nebylo jí třeba moc (zbylo mi více jak půlka 100gramového pytlíku). Rozmíchala jsem spolu asi se dvěma lžičkama ostré hořčice a zastříkla vinným octem.

Najemno pokrájené vajíčko jsem zamíchala až nakonec, abych zachovala aspoň zdání jeho kompaktnosti:-)
brsalát2

Salátek bude samozřejmě nejlepší až po odležení, ale neodolala jsem a dala si trochu hned po dodělání a už tak to bylo moc dobré. Jím samotné. Na co maso...

středa 15. září 2010

Odlehčené risotto

Už si ani nepamatuju, kdy jsem tuto dobrůtku dělala poprvé, každopádně se stala mým oblíbeným jídlem. Kromě nutné cirka půlhodinky míchání u plotny se totiž jedná o baštu velmi chutnou, nenáročnou a rozmanitou. Postup přípravy jsem zde již popsala dříve.
risottko s rajčátky a cuketkou

Začátkem léta jsem měla po ruce čerstvé mladé cuketky, svazek bazalky a potřebovala jsem se zbavit zbytku sušených rajčat - ne naložených v oleji, ale pytlíkových:-)

Kombinace to byla vpravdě geniální. Tím geniálnější, že babička strávila předtím pár dnů v Římě. A předtím se vyptávala, co mi má teda dovézt. Můj požadavek zněl jasně - "parmiggiano regiano" a "pecorino". Babička věru netroškařila a dovezla sýrů snad přes kilo. Takže to, co vidíte nastrouhané nahoře (a nevidíte zamíchané v risottku) je pravý a nefalšovaný italský parmazán. Jupí!

Neváhejte a udělejte si tuto italskou dobrotu taky. Na rýži se dá šetřit (já používám pouze obyč kulatozrnnou a zatím si nikdo nestěžoval), ale dobrý hovězí vývar a kvalitní sýr vše posune do úrovně božské many. A přitom je to lehké jak facka, ne?