Vaflovač mám doma již léta letoucí. Vafle jsem dělala asi... abych zas nekecala... Jednou? :-) (Přístroj je totiž tzv. 3v1, tedy s výměnnými plotýnkami na tousty, gril a vafle. Zbývající dvě již dosloužily, přichází na řadu třetí - a stále jako nová!)
A zřejmě bude v pohotovosti častěji - výsledek je prudce jedlý a poměrně málo pracný (ovšem o to více náročný na čas).
Recept jsem našla na Labužníkovi a po vyzkoušení nemám důvod hledat jiný. Nicméně vzhledem k malinko odlišným domácím zásobám prodělal mírné změny, na kráse a chuti to ale neubralo.
Do misky jsem nalila
- šálek teplé vody
a rozdrobila do něj
- půl kostky (21 g) droždí
a důkladně rozkvedlala vidličkou. Mezitím jsem ve velké míse rozšlehala
- 3 vejce pokojové teploty
- špetku soli
- šálek teplého kysaného podmáslí
- půl šálku rozpuštěného másla
- 2/3 šálku cukru (krystal + sáček vanilínového)
přidala kvasnice a rozmíchala s
- 3 šálky polohrubé mouky.
Pozn. šálek v mém podání = 250 ml hrnek.
Těsto jsem nechala kynout na topení necelou hodinku, poté jsem už rozehřívala vaflovač.
První dávka těsta byla asi moc velká (nebo plotýnky málo teplé?), zkrátka se dostavil efekt "hrnečku, vař!".
Druhá várka nadávkována naopak tuze malá, takže vznikly takové měňavkovité patvary. Pak jsem to dostala do oka a kromě pár malých děr nedocházelo k větším karambolům.
Vafle se pečou poměrně dlouho, nicméně samy a prakticky se nedají spálit (aspoň v mém vaflovači). Tudíž na závěr jsem seděla u kuchyňského stolu s notebookem, od kterého jsem co asi deset minut odkračovala nadávkovat další těsto...
Vaflovač jsem nevymazávala, plotýnky jsou poteflonované, těsto se vůbec nepřilepovalo a vždycky šlo krásně odloupnout.
Pro imitaci letní atmosféry jsem z mražáku vyndala mražené jahůdky, které jsem kladla na vafle s trochou slazeného tučného tvarohu... Ale samy o sobě jsou docela sladké, takže první várku jsem začerstva zbaštila jen tak.
