Už si ani nepamatuju, kdy jsem tuto dobrůtku dělala poprvé, každopádně se stala mým oblíbeným jídlem. Kromě nutné cirka půlhodinky míchání u plotny se totiž jedná o baštu velmi chutnou, nenáročnou a rozmanitou. Postup přípravy jsem zde již popsala dříve.
Začátkem léta jsem měla po ruce čerstvé mladé cuketky, svazek bazalky a potřebovala jsem se zbavit zbytku sušených rajčat - ne naložených v oleji, ale pytlíkových:-)
Kombinace to byla vpravdě geniální. Tím geniálnější, že babička strávila předtím pár dnů v Římě. A předtím se vyptávala, co mi má teda dovézt. Můj požadavek zněl jasně - "parmiggiano regiano" a "pecorino". Babička věru netroškařila a dovezla sýrů snad přes kilo. Takže to, co vidíte nastrouhané nahoře (a nevidíte zamíchané v risottku) je pravý a nefalšovaný italský parmazán. Jupí!
Neváhejte a udělejte si tuto italskou dobrotu taky. Na rýži se dá šetřit (já používám pouze obyč kulatozrnnou a zatím si nikdo nestěžoval), ale dobrý hovězí vývar a kvalitní sýr vše posune do úrovně božské many. A přitom je to lehké jak facka, ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat