středa 26. března 2008

Coq au vin

Tak hned pro začátek se přiznám k veliké lži. Ačkoli má recept v titulku kohouta na víně, rozhodně nemůžu konečnou krmi s čistým svědomím takto označit. Dovolte citaci z knihy pana Poštulky: "Máte-li kohouta, je to ideální, ale můžete se spokojit i s kuřetem. Podmínkou ovšem je, že musí být živé. Potřebujete totiž čerstvou krev. Zachytíte ji a smícháte s trochou octa, uschováte v chladu. Potom kohouta oškubete, vykucháte a omyjete..."

Ha ha ha. Představa, jak nad dřezem zařezávám slepici... Ne ne ne.

A co z toho bylo??
  • jedno chlazené kuře
  • půl litru dobrého červeného vína (tatínkova Frankovka)
  • pár kuliček pepře
  • velká cibule
  • takových...no řekněmě osm stroužků česneku :-) ať nežeru :-)
  • sůl
  • hladká mouka
  • olej
  • pár plátků slaniny
  • citronová šťáva
Začnemě tak den až dva předem před očekávaným vařením. Kuře rozčtvrtíme, naňahňáme do vhodné nádoby s víkem (může být i kastról) a navrch naházíme celé oloupané stroužky česneku, na velké kusy nakrájenou cibuli a kuličky pepře. No taky je můžeme tak trochu naňahňat mezi kusy masa :-). Nakonec zajileme vínečkem. Optimálně by mělo být maso úplně ponořené. Jestli náhodou není, tak přilijte ještě víno. Nebudeme na sobě šetřit.
Nádobu přiklopíme a nejmíň 24 hodin ji zapomeneme v ledničce.

Tak, potřebný čas uplynul, můžeme se nakouknout, co se nám z toho vyvrbilo. Ušetřím vás leknutí - buďte připraveni na to, že víno dostane mléčně zakalenou barvu a maso bude fialově flekaté. Nebojte se! Kousky masa vyndejte a oválejte v hladké mouce (tuto etapu jsem zkrátila na zasypání masa moukou... Nějak se mi nechtělo s tím patlat:-). Rozpalte olej, osmažte na kousky nakrájenou slaninu, maso a naházejte do něj na kousky nakrájené kousky česneku a cibule z láku. Když už se nám kastrólový mišmaš začně připalovat, je čas vše zalít vínem, ve kterém bylo maso naložené. Dolijeme vodou tak aby ani kousíček masa nepřečníval, a vhodíme jednu kostku masoxu (v případě, že máte po ruce náhodou opravdický vývar, dolijte tím a na masox a podobné chemické glutamátové bakoše se vykašlite). Přiklopíme pokličkou a tak hodinku zvolna vaříme.

Nastává poslední fáze přípravy. Odkryjeme pokličku, zvýšíme teplotu a necháme omáčku trochu vyvařit - tedy zredukovat. Ve finále zahustíme trochou mouky rozmíchané ve vodě, dochutíme citronovou šťávou a solí.
No a co? No a je to. A je to (sama jsem byla mooooc překvapená) setsakramentsky dobré.

Žádné komentáře:

Okomentovat