Od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, nakolik je originální italské rizoto odlišné od toho českého (o blafu ze školní jídelny ani nemluvě), mi pořád vrtalo hlavou, jak to asi chutná? Teď už můžu říct, že dobře. I přesto, že recept jsem si opět malinko přizpůsobila.
Pro dvě osoby si nachystejte zhruba:
Pro dvě osoby si nachystejte zhruba:
- 300 gramů kulatozrnné rýže (pro majetnější: můžete si sehnat i speciální odrůdy rýže na risotto)
- velikou cibuli
- větší kus másla
- hrst sušených hub
- sůl
- dvě deci dobrého bílého vína (opět dědečkova müllerka)
- 3/4 litru masového vývaru (drze jsem použila masox)
- dobrý tvrdý aromatický sýr (např. parmezán)
Začněme tím, že houby zalijeme v misce vroucí vodou a necháme asi půl hodinky odpočívat. Mezitím si můžeme oloupat a nadrobno nakrájet cibuli, rozehřát máslo a osmažit ji na něm dozlatova. Houby vymačkáme, rozkrájíme na menší (ale ne pidi) kousky a přidáme k cibulce. Osolíme. Másla by mělo být tolik, aby to v něm skoro plavalo.
Do kastrólu přidáme nepropláchnutou rýži a necháme ještě trochu zasmahnout. Potom tam frkneme skleničku vína a necháme zčásti vypařit, zčásti vsáknout.
Nyní nastává poněkud zdlouhavá a únavná práce. K ruce si přichystáme horký vývar a po žufánkách přilíváme vždy ve chvíli, kdy se dřívě přidaná tekutina již vsákla. Samozřejmě nesmíme zapomenou neustále míchat, aby nám na dne nevznikla nějaká nedobrá připálenina. Tento akt trvá zhruba 20 minut. Je dobré průběžne kontrolovat ochutnáváním stadium uvařenosti rýže. Ve chvíli, kdy je měkká, máme hotovo.
Tedy pardon, ještě ne. Musíme přidat sýr. Ten by se dle originálního receptu měl přimíchat do ještě horké rýžové kaše (odpusťte mi ten barbarský výraz...ale ono to tak fakt je! :-)). Já jsem si ho (z důvodu efektu jako v pohádce hrnečku vař a menšího množství sýra) nasypala až na talíři a taky to bylo moc dobrého.
Co se typu sýra týče, doporučují se takové ty parmazánové typy. Z českých napodobenin by byl optimální zástupce Gran Moravia. Plácla jsem se přes kapsu a koupila vynikající pecorino romano bronze z brněnského lahůdkářství Guspe... a nemělo to chybu!
Do kastrólu přidáme nepropláchnutou rýži a necháme ještě trochu zasmahnout. Potom tam frkneme skleničku vína a necháme zčásti vypařit, zčásti vsáknout.
Nyní nastává poněkud zdlouhavá a únavná práce. K ruce si přichystáme horký vývar a po žufánkách přilíváme vždy ve chvíli, kdy se dřívě přidaná tekutina již vsákla. Samozřejmě nesmíme zapomenou neustále míchat, aby nám na dne nevznikla nějaká nedobrá připálenina. Tento akt trvá zhruba 20 minut. Je dobré průběžne kontrolovat ochutnáváním stadium uvařenosti rýže. Ve chvíli, kdy je měkká, máme hotovo.
Tedy pardon, ještě ne. Musíme přidat sýr. Ten by se dle originálního receptu měl přimíchat do ještě horké rýžové kaše (odpusťte mi ten barbarský výraz...ale ono to tak fakt je! :-)). Já jsem si ho (z důvodu efektu jako v pohádce hrnečku vař a menšího množství sýra) nasypala až na talíři a taky to bylo moc dobrého.
Co se typu sýra týče, doporučují se takové ty parmazánové typy. Z českých napodobenin by byl optimální zástupce Gran Moravia. Plácla jsem se přes kapsu a koupila vynikající pecorino romano bronze z brněnského lahůdkářství Guspe... a nemělo to chybu!
Dodatek po nějaké době: Vyzkoušela jsme risotto s hráškem a výše zmiňovaným sýrem Gran Moravia... No, houbové je teda lepší, ale tak zase čerstvý hrášek od babičky :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat